Jak je důležité ovoce a zelenina

Ovocem nazýváme jedlé plodya semena stromů,keřů a bylin.Můžeme je konzumovat v syrovém stavu (jako jedinou potravinu spolu se zeleninou).Hlavní složkou ovoce je voda.Je výborným zdrojem sacharidů.Obsah bílkovin a tuků je zanedbatelný.Tuk je obsažen ve velké míře pouze ve skořápkovém ovoci

Základní členění ovoce –

  • jádroviny
  • peckoviny
  • bobulovité
  • skořápkoviny
  • drobné ovoce
  • jižní ovoce

Ovoce má v racionální výţivě člověka nenahraditelnou úlohu, a to především jeho konzumace v čerstvém stavu.

Důleţitost ovoce spočívá také v tom, ţe obsahuje řadu důleţitých látek, potřebných pro ţivotní pochody v organismu a pro jeho zdravý vývin. Dostatečný a pravidelný přísun těchto látek zvyšuje odolnost organismu proti onemocněním. Navíc jsou tyto látky v ovoci obsaženy v biologicky ideální formě, a nelze je proto zcela adekvátně nahradit uměle syntetizovanými produkty. Díky vysoké biologické hodnotě tvoří ovoce mimořádně významnou skupinu potravin.
Doporučení – OVOCE = množství na Den 150 – 300g
  1. Ovoce tuzemské
  • jádrové – plodem je malvice se semeny. Není náročné na klimatické podmínky. Lze je déle skladovat (jablka, hrušky …).
  • peckovité – plodem jsou peckovice. Peckovice má v měkké šťavnaté dužině uloženo v tvrdém dřevité pecce jádro. Peckové ovoce po sklizni nedozrává jako ovoce jádrové, má krátkou trvanlivost.
    – ze slupkou plstnatou (meruňky, broskvoně …)
    – ze slupkou neojíněnou (třešně, višně …)
    – ze slupkou ojíněnou (švestky, slívy …)
  • bobulové – označují se jako „lesní plody, divoké plody, divoké bobule“ plody bobulového ovoce m ají relativně nejjemnější buněčné stěn. Semena jsou uložena volně uvnitř nebo na povrchu dužiny.
    – pravá bobule (borůvky, angrešt …)
    – složená bobule ( maliny, ostružiny …)
    – nepravá bobule jahody)
  • skořápkové – plody skořápkového ovoce se nazývají ořechy. Skořápkoviny mají drsný, suchý, nepoživatelný obal obklopující semena bohatá na olej nebo škrob (ořechy).
  1. Ovoce jižní
  • citrusové – Citrusovým plodům se též říká „argemy“. Jsou vynikajícím ovocem, ale i důležitou potravinářskou surovinou (pomeranče, citróny …).
  • ostatní jižní plody (ananas, banány …)
  • skořápkové – plody skořápkového ovoce se nazývají ořechy. Skořápkoviny mají drsný, suchý nepoživatelný obal obklopující semena bohatá na olej nebo škrob (ořechy).

Jako zelenina jsou označovány jedlé části kulturních jednoletých nebo dvouletých rostlin. V některých případech též části (pokud jsou různé od plodů) víceletých rostlin. Mezi zeleninu ale nepatří plodiny s přesnějším zařazením (obilniny, luštěniny), zvláště ty, které jsou pěstovány pro semeno.

Zelenina je v potravě důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dalších prospěšných látek. Některé její druhy se využívají v gastronomii jako koření nebo ve fytoterapii jako léčivky.

Mnohé jiné druhy zeleniny jsou pak předmětem sporů, zda jde o ovoce, nebo zeleninu (například melouny, papriky, rajčata). Za zeleninu se obecně považuje rostlina bylinného charakteru, která se převážně dá konzumovat celá nebo z větší části (až na výjimky). Za ovoce se považují většinou plody víceletých rostlin (stromů, keřů, polokeřů či jahodníku). U ovocných druhů je předpoklad vytrvalosti a opakování produkce plodů.

Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají, tedy tatéž plodina může být ve více druzích.

  • nejčastěji podle částí rostliny, pro které je především pěstována:
    • Plodová zelenina – tykvovité druhy, jako okurky, melouny, rajčata, lilek
    • Kořenová zelenina – mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen
    • Listová zelenina – salát, špenát
    • Lusková zelenina – hrách, fazole, čočka, sója
    • Cibulová zelenina – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek
    • Košťálová zelenina – brukvovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice
    • Kořeninová zelenina – řazená i podle názvu mezi koření, patří sem majoránka, kmín, kopr, fenykl
  • další skupiny
    • Víceletá zelenina
    • Mořská zelenina, upravené mořské řasy, jako je Aonori, Nori